čtvrtek 4. února 2016

Koupel, prosím

Podle mě se děti dělí na 2 skupiny, na ty, co vodu milují a na ty, co ji nesnáší. Já mám to štěstí, že Adelína ji odmala miluje.

Ještě když jsem byla těhotná, rozhodla jsem se, že nebudu kupovat vaničku na koupání. Připadalo mi to jako krám navíc, který v bytě zabere spoustu místa. Vybrala jsem místo ní kyblík. Přijde mi pro dítě mnohem vhodnější varianta---dítě se cítí jako v děloze, je mu hezky teplo, je tam ve stejné skrčené poloze, na kterou je zvyklé z břicha a má se tam prostě báječně :) 

Když jsem neznalým řekla, že svoji dceru budu koupat v kyblíku, dívali se na mě jak na blázna, moje skorotchýně to okomentovala slovy, že dítě není na experimenty a že bychom si měli nechat poradit od starších a zkušenějších (dnes mi píše, jak úžasná jsem máma :)).

A protože jsem si dnes po delší době prohlížela s nostalgií fotky, dojímala se nad tím, jak ten čas rychle letí a našla jich spoustu koupelnových, věnuji tento článek právě koupání.



První fotka je paradoxně z vaničky po mně, u mé prababičky.
Adelínka dvouměsíční

Doma v kyblíku (2,5 měsíce)


3 měsíční prcek
4 měsíce

V kyblíku se koupala zhruba do 9 měsíců, pak už se tam sotva vešla a hlavně neustále vyskakovala, vzpírala se, cákala po mně vodou, takže koupání se změnilo v boj o přežití. Pak přešla do normální velké vany. Kyblík dodnes používám, uskladňuji v něm použité látkové pleny a jsem ráda, že jsem dala na svoji intuici a ten velký plastový krám prostě nekupovala.

Poslední 2 fotky jsou od nás z domečku, Adelína vanu miluje, dokáže i hodinu přelívat vodu z kalíšku do kalíšku, cákat, dělat bubliny pod vodou a když ji chci vyndat, hlasitě protestuje.

18 měsíců

18 měsíců

V tomhle je prostě celá po mně :)


Z.

1 komentář

Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.