čtvrtek 27. července 2017

Hrajeme si

Skoro ve třech letech jsem se dočkala.
Adélka si začíná hrát opravdu sama, několik hodin denně. Všechno zkoumá, skládá, prohlíží, informace přímo nasává a za poslední dny a týdny se naučila tolik věcí, že jsem někdy až v šoku, jak moc rychle se mění, roste a učí se.

Miluje čtení, knížky, pohádky, asistuje mi naprosto se vším a vždy ji nejvíc bavilo účastnit se těch každodenních prací. Vařit, uklízet, pomáhat venku.

Teď ale jako mávnutím proutku nemusím aktivity vymýšlet já, ani se starat o to, jak dítě zabavit, zábavu si hledá sama. Odběhne do pokoje a poctivě skládá puzzle, skládačky, hraje si a mě k tomu vůbec nepotřebuje. To samozřejmě dělala i dřív, ale bylo to vždy jen na chvilku, teď to jsou dlouhý hodiny.

Víte, že o hračkách často nepíšu, protože u nás doma nikdy moc nefrčely, teď jsem jich ale pár koupila a tak pomalu rozšiřujeme zásobu dřevěných hraček.


sobota 22. července 2017

A zase ty knížky

V článku o Adélčině oslavě třetích narozenin jsem psala o tom, že mi dítko večer před spaním zcela upřímně řeklo, že největší radost jí ze všech dárků udělaly knížky.
A moje srdce zaplesalo :-)

A protože tu dlouho nebyl článek s tipy na dětské knihy, mrkněte, co ji tak moc potěšilo.

středa 19. července 2017

Na chvíli sami

Od svatby uplynuly téměř 2 měsíce a mně to přijde jako dávná historie. Všechno už nemáme v tak živé paměti, řešíme úplně jiný věci, téma svatby je prostě passé...až mě někdy mrzí, že je to za námi a už to nikdy nezažijeme. Před pár dny jsme se konečně dočkali další várky fotek a tak si konečně můžeme připomenout náš den aspoň prostřednictvím fotografií.


neděle 16. července 2017

Králíčková

Je to už taková tradice, že když slavíme Adélčiny narozeniny, je velmi velká pravděpodobnost, že bude ten nejchladnější den z celýho léta. Loni jsme seděli nabalení v teplých bundách a pršelo a pršelo, letos tomu nebylo jinak.

Představa byla taková, že se budeme koupat v bazénu, slunit se a užívat si léta, místo toho jsme se klepali zimou, to nám ale náladu nezkazilo. 
A králíčci u nás byli na každým rohu :-)




středa 12. července 2017

Tonda

Představujeme vám Tondu, Toníka, Tonyho ♥
Jedno malý, krásný kotě, co je od včerejška členem naší rodiny.


pondělí 10. července 2017

3!

Dnes jsou to 3 roky, co se narodila.



čtvrtek 6. července 2017

Proč nemám v domácí lékárničce léky



Dnes jsem dočetla červencové číslo Pravého domácího časopisu, který mi dovezla mamka. Dala jsem jí předplatný jako dárek k Vánocům a byla to skvělá volba, vždy mi nadšeně vypráví o článcích, který ji zaujaly. Baví ji, až časopis přelouská, pročtu si ho já a pak i zbytek rodiny. Myslím,že je to snad jediný inteligentní časopis, který se dnes dá na českém trhu koupit.

Zaujal mě článek s doktorkou medicíny, která se dnes věnuje celostní léčbě a homeopatii. Byl o její cestě k tomu, jak přijít nemocem na kloub. A taky o lécích. Ona je totiž nepoužívá a ani nepředepisuje. Tvrdí, že každý člověk má samouzdravovací schopnost. Píše taky o tom, jak se náš psychický stav a naše bloky odráží ve zdraví našich dětí...Ten článek fakt stojí za přečtení a donutí člověka přemýšlet. 

 A tak mi to nedá a chci se s vámi podělit o to, jak to mám nastaveno já.

středa 28. června 2017

Léto

Začátek léta mi vždy evokuje blížící se prázdniny, zaslouženou dovolenou, kopce zmrzliny a pohodu. A letos to tak opravdu po několika letech bude. Konečně pojedeme k moři a prázdniny nás opravdu čekají, aspoň Adélku.

Taky je to naše druhý léto v domečku. A je to super! Už to u nás nevypadá jak na oraništi, nejsou všude díry, lopaty a míchačky. I když k zahradě to má pořád ještě daleko.

Dítko jde v pátek naposledy do školky, před týdnem jsme se rozloučily s kroužky, kam jsme přes rok chodily, a pak už jen veget. Má za sebou svoje první školkový focení a s fotkou by nejradši i spala, neustále mi představuje svoje kamarády, fotku si nosí i ven, je s námi u oběda, všude.

Myslím, že loučení se školkou bude celkem dojemný. Jsem strašně ráda, že jsme narazily na učitelky, jaký jsem si přála a představovala a když si vezmu, jaký pokroky za tu dobu, co tam chodí, udělala, co se naučila a jak to tam má ráda, přijde mi to až neuvěřitelný.  A. je ve třídě úplně nejmladší a tak je to takovej mazel :) 


neděle 25. června 2017

Prosím, spinkej

Spánek dětí. Téma, který spoustě rodičům nedá spát a o kterým by se daly psát romány. Jak dítě uspávat, jak docílit toho, aby dítě spalo dobře a dlouho...to jsou otázky, který proběhly hlavou snad každýmu, kdo má dítě. Za ty 3 roky, co jsem mámou, jsem o spánku dětí přečetla spoustu článků, diskuzí, zaručených tipů a rad, abych zjistila, že je to stejně tak moc individuální, že to prostě neplatí pro všechny děti a obzvlášť ne na Adelínu.


středa 21. června 2017

Oslava: Dárky

Vymyslet dárky pro tříleťandu mi zase nezabralo tolik času, jak jsem si myslela. Něco málo na hraní, něco na vyblbnutí na zahradě, něco pro chvilky tulení se všemi kamarády, který Áďa má, a nějaký drobnosti pro radost.



neděle 18. června 2017

Svatební noviny

Svatební noviny dnes frčí, zatímco tak před deseti lety by si všichni ťukali na čelo a nikdo by nevěděl, o čem je řeč. Já jsem se s nimi setkala na svatbě jen jednou, ale už od začátku svatebních příprav jsem věděla, že je chci mít taky. Za prvé mě tyhle věci a detaily baví. Za druhé je to možnost pro všechny hosty, jak novomanžele trošku líp poznat. Za třetí máme kvanta fotek a tak jsem je chtěla nějak zužitkovat. Těch důvodů, proč je mít, je hned několik. Pro někoho je to třeba naprostá zbytečnost, já se při jejich realizaci celkem bavila, dost často nadávala, ale když jsem pak viděla, jak si v nich spokojený babičky a kamarádi listují, tak jsem si řekla, že ten čas stál za to. Navíc je to ideální prostředek pro svatebčany, jak si po obědě zrelaxovat u kávy a načerpat síly na večer :-)




čtvrtek 15. června 2017

Oslava: Přípravy

Raznice, tužka, papír, pár nálepek a jeden večer k tomu.
Aneb přípravy v plným proudu, králíčková oslava se rýsuje.
Zápichy do jídla, papírovou girlandu a pozvánku si můžu odškrtnout ze seznamu.


pondělí 12. června 2017

Polaroidlove

Vždycky jsem si ho hrozně moc přála, nikdy jsem ho neměla a tak jsem si ho aspoň na jeden den půjčila. O čem je řeč?
 O polaroidu.

Na zachycení každodenních momentů, na oslavy nebo na svatbu je to perfektní věc. Já polaroid na svatbu nekupovala, ale půjčila jsem si ho u Polaroid Love a jsem moc ráda, že máme na náš den hezkou památku v podobě těchto malých fotek. 



pátek 9. června 2017

Narozeninová soutěž

Před pár dny jsem měla narozeniny. Poslední rok, kdy můj věk začíná dvojkou, pak už mě čeká ta obávaná třicítka . Dostala jsem sladkou pusu od manžela i mé holčičky, Adélka mi natrhala kytici lučního kvítí a doma na mě čekaly ryze praktický dary. Parní čistič (ten jsem si přála) a neviditelný obrubníky do dětskýho hřiště (to už jsem si nepřála, to byla jen taková zkouška, jak se na to budu tvářit :-))

Taky je to už dva roky, co píšu blog, takže slaví narozeniny i moje psaní. Dennodenně mi dělají radost vaše milé komentáře a já vám za ně děkuji.
A jak už víte, čeká oslava i Adélínku. A to je důvod k tomu, abych radost udělala i vám, připravila jsem pro vás malou soutěž.

A tak zatímco já budu o víkendu slavit narozeniny s mojí rodinou, vy si na blogu můžete zasoutěžit.


středa 7. června 2017

Oslava: Králičí

Jedna velká událost je za námi, další před námi. Adelína brzy oslaví své třetí narozeniny!
A protože teď vůbec nebyl čas oslavu plánovat a kupovat dárky, musím si teď trošku pohnout s organizací a přípravami.

Téma jsem už ale vymyslela, oslava bude králíčková :-)


neděle 4. června 2017

Novomanželské radosti

Já nevím, jak vy, ale pro nás je extrémně vzácný, když jsme sami dva. Když máme čas někam vyrazit, odpočinout si, zajít si třeba na večeři. Takových chvil se za ty tři roky, co jsem rodiče, našlo tolik, že by se to dalo spočítat na prstech jedné ruky.
 
Adelínka je ve věku, kdy moc ráda tráví čas s babičkou a dědou, spíš se ale scházíme celá rodina, než že by byla jen s nimi, takže těch chvil, kdy jsme jen spolu, zase není tolik. A když už se poštěstí, využíváme ten čas k práci a pak si samozřejmě sentimentálně prohlížíme fotky a videa a říkáme si, co zrovna asi Áďa dělá, jestli už spí a jak se asi má. Tak to má ale asi každej rodič. Aspoň si to myslím :-)
 
Jako svatební dar jsme mimo jiné dostali i poukaz do jedné z blízkých restaurací, kde jsme ještě nikdy nebyli, Adélka teď byla o víkendu u mých rodičů a tak jsme v sobotu večer vyrazili na véču.


pátek 2. června 2017

A jsme svoji!

Od svatby už uplynulo pár dní a já se konečně dostala k tomu, abych sepsala první dojmy. Pořád si máme o čem povídat, vzpomínáme, pořád se smějeme a říkáme si, jak moc jsme si to užili...

A jaký to bylo? Skvělý! Přesně takový, jaký jsme si to přáli mít, vše se vydařilo tak, jak jsem si představovala...A máme opravdu spoustu nádherných vzpomínek. 


úterý 23. května 2017

Život bez mlíka

Jsou to skoro dva měsíce, co jsem přestala jíst veškerý mléčný produkty. Zjistila jsem, že vegan ze mě nikdy nebude, o to mi ani nikdy nešlo, ale že vysazení mléčných výrobků tělu opravdu prospívá. Rozhodně se mi zlepšila pleť, zmizel mi ekzém na zádech a mám mnohem víc energie i přesto, že poslední dny a týdny pracuju fyzicky mnohem víc než dřív. Kolem domu je neustále co dělat a i přesto se necítím unavená. 

Zjistila jsem, že si jde vychutnat kafe bez mlíka, že můžu jíst do syta zmrzliny, jen to chce pátrat, kde si ji kupovat a že to zase není tak těžký, jak jsem si myslela.


 A proč to vlastně všechno dělám a jaký to pro mě bylo? To si můžete přečíst v dnešním článku.

neděle 21. května 2017

Letní mini botník

Adelína si ve čtvrtek venku poprvé sundala boty, celý dopoledne běhala bosá a to značí jediný. Léto je tu! (Aspoň co se teplot týče). 
Na letošní letní sezónu jsem pro ni nakoupila troje boty, který nebyly drahý, jsou skvělý v poměru cena/kvalita a tak se podělím o zkušenosti. Pro mě je nakupování dětské obuvi tak trochu věda. Nějak zkombinovat všechny požadavky tak, aby boty nestály majlant, aby něco vydržely, aby se dítěti líbily, aby byly lehoučký...

Za dobrou značku se platí, to je tak ve všem. Dají se ale najít kompromisy dobré ohebné a lehké dětské obuvi, která není předražená. A já vám dám pár tipů.

Občas prolítnu BF skupinku na Facebooku, kde se sem tam objeví tip na kompromisní boty. Nesplňují všechny požadavky BF, ale obuv je lehká, ohebná do všech stran, člověk ji sežene v běžně dostupných obchodech a na občasný lítání na hřišti nebo do písku to naprosto stačí. Navíc jsem konečně sehnala i botky pro Áďu na svatbu, po kterých jsem pátrala fakt dlouho.
Ale popořadě...

středa 17. května 2017

Co týden dal a vzal


Původně jsem k těmto fotkám měla už přes měsíc rozepsanýho něco úplně jinýho, ale dnes jsem vše vymazala a přepsala to. Poslední dny mi totiž hlavou šrotuje milion myšlenek a u mě platí, že nejlepší způsob, jak si odpočinout a nějak to rozlousknout, je vypsat se z toho.

Co týden dal a vzal? Hodně.

Řeším nástup do práce, měla jsem rozlučku se svobodou, pořád se hrabu v hlíně a natírám trámy, takže místo toho, abych si šetřila svoje ruce na svatbu, která je fakt už za chvíli, mám je dožahaný od kopřiv, za nehty hlínu a barva nejde smýt. Řeším, proč se to dítě pořád budí a taky jsme s Áďou poprvé navštívily Dětskou nemocnici v Brně.

Ale popořadě.


neděle 14. května 2017

Povila

Před nedávnem jsem se vlastně náhodou dostala k tomu, abych nafotila jarní kolekci jedné české značky, kterou bych vám dnes ráda představila.

Spojila se láska k Brnu, láska k módě a minimilastický design a vznikla z toho značka Povila. Stojí za ní Míša, maminka dvou dětí, úžasná a milá osoba, se kterou jsme si sedly, jak bychom se znaly už dlouhá léta. A zjistily jsme, že toho máme hodně společného.


pátek 12. května 2017

Tři roky doma

Přesně před třemi lety jsem nastoupila na mateřskou. Ten den, když jsem odcházela z práce, se mi skoro chtělo brečet při představě, že budu na celý tři roky sama doma, v izolaci, bez kontaktu s lidmi. Bez mých kolegů v práci, který jsem měla tak ráda. A pamatuju si, jak mi moje nejmilejší kolegyně a kamarádka řekla, že si koupí parfém, který používám a každý ráno ho v kanceláři šplíchne do vzduchu, aby měla pocit, že tam jsem s nimi :-) Ráno se mi ta vzpomínka vybavila, když mi Áďa křičela do ucha, že už musíme vstávat...

Dnes, o tři toky později, nejsem v Brně, nejsem ani v našem starým bytě, ale sedím v domě, v místě, kde by mě nikdy nenapadlo, že tu jednou budeme žít. Vychutnávám si v klidu kafe, dítě je ve školce a já vzpomínám. 

Uteklo to. Děsně moc. Tolik se toho změnilo.

A shodou okolností mám právě dnes rozlučku se svobodou. Takže zatímco vy si třeba čtete tento článek, já jsem v Brně se svými kamarádkami a sedíme u vína jak zamlada.



úterý 9. května 2017

Něco malého na památku

Dlouho jsem přemýšlela, co malého na památku koupit rodičům a svědkům na svatbu. Něco, co by jim i po letech připomnělo náš den a co by jim udělalo radost. Vím, že to není zrovna originální, protože dnes podobný věci kupuje spousta lidí, ale předpokládám, že naši rodiče nesjíždí svatební weby nebo nehledají inspiraci na internetu, takže budou přece jen mile potěšeni :-)

Vše jsem kupovala na Fleru, od prodejce RAGINI a pokud byste v budoucnu chtěli pro své nejbližší taky nějakou drobnost, můžu vřele doporučit. S paní byla úžasná domluva, připravila mi grafické návrhy, řešily jsme spolu opravdu detaily, tak, aby výsledek odpovídal mým představám.

Já ji naposílala náš motiv pivoněk, fonty, které používáme u všech tiskovin a těšila se na balíček, který mi za pár dnů došel domů.  A jsem moc spokojená, je to opravdu krásná, precizní práce.



čtvrtek 4. května 2017

Vegan muffiny

Bez cukru, bez mléka, bez vajec.

Už je to pár týdnů, co jsem ze stravy vyřadila mléko a mléčné produkty, takže zkouším nový recepty. Na snídani jsem si zamilovala tyto muffiny. Potřebujete na ně jen pár surovin a jsou výborný!


pondělí 1. května 2017

Fashion revolution

Možná jste na sociálních sítích zaznamenali, že tento týden probíhá Fashion revolution.  O co jde? O to, aby se lidé zamysleli nad tím, co si oblékají, kde nakupují a jaké podmínky mají ti, co šijí vaše oblečení.

Nejsem světice a nebudu si na ni hrát. Sama šít neumím a kdybych měla všechno oblečení pro sebe i pro Áďu kupovat od českých výrobců, nedoplatím se. Nakupuju hlavně v sekáčích a kombinuju to právě s kousky šitými doma. Samozřejmě občas nakupuju i v řetězcích, nikdy mě ale nepostihla nakupovací mánie tak, abych někde stála frontu při výprodejích nebo brzy vstávala jen proto, abych ukořistila nový kousek do šatníku. Nikdy jsem nebyla v Nextu, Lindexu ani Zaře. Na značky si vůbec nepotrpím.

čtvrtek 27. dubna 2017

Máme to za 30!

Už jen měsíc.

A budeme to mít zpečetěný!

Už za měsíc ze mě touto dobou bude paní. Jinak se pro mě nic nezmění, příjmení budu mít pořád svoje (a dle slov matrikářky jsme zcela ojedinělý případ v okrese, kdy si muž nechává příjmení své ženy).

No a abychom si pamatovali, jak krásní a plní elánu jsme před svatbou byli, máme na to hezkou vzpomínku. Před měsícem jsme se totiž byli fotit.

pátek 21. dubna 2017

DIY kartičky pro svatební album

Vždy, když jsem psala článek o mých pokusech s Project life, setkalo se to s ohlasem a psali jste mi krásný komentáře, což mě nesmírně těší. Pokud vás tento styl uchovávání vzpomínek zaujal a už v tom jedete taky, tak dnes jeden inspirační článek o tom, jak si udělat svoje vlastní kartičky.


středa 19. dubna 2017

Půl roku ve školce

Přijde mi to jako včera, co jsem psala článek o tom, jak si moje dítě zvyká na školku. 
A ono už je to přitom půl roku, co je z Ádi školkáček.
A co nám ten půlrok dal?


pondělí 17. dubna 2017

Velikonoce

...už jsou skoro za námi. A my si je celkem užili. I když jak se to vezme...

Fotky velikonoční výzdoby nebo vajíček nečekejte, my totiž Velikonoce jaksi neslavíme.
Nemám tyto svátky ráda, vlastně nemám ráda cokoliv, co mi někdo diktuje a já se s tím nějak vnitřně neztotožňuju. Nuceně se bavit jen proto, že je konec roku, barvit vajíčka a slavit Velikonoce i přesto, že jsme ateisti. Něco dělat jen proto, že tak dělají všichni ostatní...
To není nic pro mě.

středa 12. dubna 2017

Najdi mě!

Dlouho tu nebyl tip na dětské čtivo, tak je na čase to napravit.
Pravidelní čtenáři ví, že moje dítko miluje Krtečka na 100 způsobů. Poslední asi dva týdny si ale Adelína vybrala na spaní jiné knížky, zajímají ji teď klasické pohádky o Popelce, Sněhurce, miluje Pinocchia (mimochodem tip na moc hezkou dětskou knihu popisující jeho příběh trochu jiným způsobem najdete tady).

Pak jsou ale knihy, které jsou buď naučné, ať už třeba různé encyklopedie, ve kterých dítko moc rádo listuje, nebo takové, které nějakým způsobem podporují dětskou kreativitu.
A jednu takovou vám dnes představím.

O víkendu u nás byli na návštěvě kamarádi a Adélce dovezli knížku Najdi mě, kterou napsala česká autorka Silvie Sanža. Je to něco ve stylu Svojtkových knížek s otevíracími okénky, ty jsou oblíbené u dětí všech věkových kategorií a máme jich doma hned několik. Tato knížka o pár stránkách ale dětem nabízí více možností využití.


neděle 9. dubna 2017

Po cestě z obchodu

Když jsem bydlela ve městě, nevnímala jsem jaro tak intenzivně jako teď. Asi proto, že tam nebylo tolik přírody kolem jako na vesnici.

Teď to u nás všechno kvete, nádherně voní a procházky jsou balzámem na duši. Všude kolem nás jsou zahrady plný stromů, sady a já už se nemůžu dočkat toho, až jednou budeme mít i my zahradu plnou květů (na to si ale počkáme ještě pěkně dlouho).
 Áďa mi neustále trhá kytičky, má panickou hrůzu ze včel a čmeláků a jaro komentuje slovy: "maminko, to jalo je oplavdová nádhela." :-) Zřejmě je estét po mně.


čtvrtek 6. dubna 2017

Už to všechno kvete

Teď je podle mě to nejkrásnější období v roce. Všechno kvete, všude to krásně voní, člověk nemusí řešit to, aby se stihl vrátit domů do setmění, můžeme být celej den venku a moc si to užíváme. Jen tak sedět, občas i zavřít oči a dělat, že neslyším a nejsem tady. Poslední dny totiž pořád dokola odpovídám na otázku :
"Maminko, už je léto? můžu chodit bosa?" 
"Ne, Áďo, léto ještě není, je jaro, léto bude, až se budeš koupat v bazénu."
"A proč je jaro?"

Vrchol období PROČ právě teď. Stovky dotazů denně pořád a pořád dokola. Proč musím mít ven kalhoty? A proč nemůžu jít v pyžámku? A proč to tady všechno kvete?

Prostě proto.


neděle 2. dubna 2017

Svatební přípravy

Jsem detailista. A občas tím můžu někomu lézt na nervy :-)

Jsem ale přesvědčená o tom, že pokud má něco vypadat hezky, tak člověk musí řešit detaily, protože jedině ty tvoří hezký celek. No, a při svatebních přípravách to platí dvojnásob. 

V prvním článku na téma svatby jsem psala o tom, že jsem si vybrala pivoňkové téma. Před 20 lety by nikdo nic podobného neřešil, dnes je na výběr tolik věcí, tolik dekorací, tolik způsobů, jak svatbu pojmout, že z toho člověku může jít hlava kolem.

Vlastně jsem ani neřešila nějaké téma, ale když už jsem si vybrala ty pivoňky, rozhodla jsem se to sladit do puntíku.

čtvrtek 30. března 2017

Ten nej+ JARNÍ SOUTĚŽ

O čem je dnes řeč? Co myslím tím "ten nej"?
O šampónu.

Kadeřnice jsou ze mě občas v šoku a říkají mi, že mám tak 2x tolik vlasů jak ostatní. Někdo by to považoval za výhodu, mě to někdy pěkně štve. Když se ráno vzbudím, mám na hlavě šílený afro, vlasy se mi různě vlní, kroutí, nedrží žádný tvar. Dřív jsem to neřešila, zvykla jsem si na to. Jenže pak přišlo období, kdy jsem to řešit začala.



neděle 26. března 2017

Eko domácnost

Někdo k tomu dojde v době, kdy má děti, někdo ještě dřív, s někým se to nese od dětství, protože v tom vyrůstal, někdo k tomu nedojde nikdy...

Mluvím o ekologii. O tom, že člověk přemýšlí nad tím, co si "vpustí" do domu, co nakupuje, co jí, jak žije, co dává svým dětem...


čtvrtek 23. března 2017

Víla

Moje dítě ještě donedávna nebylo na žádným karnevalu a to bude mít za chvíli 3 roky. Loni jsme chtěli jít na jeden menší u nás v obci, ale pár dnů předtím Áďa onemocněla a tak z toho nic nebylo. Koupila jsem ji tenkrát na Ebay za pár korun kostým pro vílu, takovej lehčí kýč. Bylo mi ale jasný, že Adélka to ocení a na nějaký vyrábění nebo šití já nejsem. Sukně, kouzelná hůlka, jaké holčice by se to nelíbilo...


neděle 19. března 2017

Jablečný koláč

Říká se, že nejlepší věci se stanou úplnou náhodou a to platí i o tomto jablečném koláči.

Zkoušela jsem ho poprvé nedávno, moc jsem se ale nedržela receptu, tam něco přidala, tam něco ubrala...A když jsem ho poprvé ochutnala, bylo mi jasný, že je to jeden z nejlepších jablečných koláčů, který jsem kdy jedla.

Podobných receptů je na netu spoustu, ten můj se bude lišit tím, že obsahuje pravou vanilku a koření do perníku. Díky těmto ingrediencím má prostě dokonalou chuť. 

Celou sobotu u nás pršelo a jak jinak si zkrátit čas než pečením. Aspoň u nás to tak vždy funguje. Áďa pomáhá, ochutnává těsto a pořád se nedočkavě ptá, kdy už to bude.

středa 15. března 2017

DMko

Na hory jezdím odmala, zhruba od mých pěti let. Posledních 14 let jsem ale věrná jednomu jedinýmu místu, každoročně jezdíme do jedné krásné roubenky na Dolní Moravě. Takové té stoleté chalupy, která vypadá jak z pohádky. Nechybí tam pravá pec, sauna, chata je hned pod svahem a vleze se tam asi dvacet lidí. Co víc si přát. 

Jezdí tam naši, mí bratranci a pak taky jejich bratranci a tety a strýcové...Prostě celá široká rodina. Naši zimní dovolenou jsem vynechala jen dvakrát, když jsem byla těhotná a když jsem se loni stěhovali.

Na té chatě, kde jsme strávili celej minulej týden, jsem se učila na písemky z matiky, na maturitu, na zkoušky na výšce...Je to taková naše každoroční jistota, místo, kde se sejdeme cela široká rodina a užíváme si týden relaxu. Přes den se lyžuje, chodí na vycházky a večer se sedí, popíjí se víno a povídáme si, co je za poslední rok novýho a vzpomínáme na to, jaký to bylo před x lety, kdy nám bylo 15, kdy jsme na chatu jezdili jen s rodiči, když jsme neměli děti a partnery.



neděle 12. března 2017

V kytičkách

Na hračky moc recenze nepíšu, protože jich doma máme minimum, takže to skoro ani nestojí za řeč. Áďa ovšem na Vánoce dostala jednu, která za zmínku stojí. Nikdy jsem ji u nikoho neviděla, navíc ji vybíral muž, takže i pro mě to bylo překvapení a slaví velký úspěch.

I když občas nevím, jestli to víc baví právě muže nebo dítě...:-)


pátek 3. března 2017

Jaro v domě

Vypadá to, že jaro se probouzí nejen v přírodě, ale i u nás doma. Vánoční dekorace jsem už dávno sklidila a najednou bylo v domě tak prázdno.
 Nevím, jak vy, ale já mám právě na jaře tendence vše zútulňovat, přesouvat nábytek a plánovat, co by se dalo zlepšit. A tak jsem se před pár týdny rozhodla, že koupíme novou postel a trochu pozměníme pokoj pro hosty.

sobota 25. února 2017

Jaro ve vzduchu

Čeká nás sice za pár dnů odjezd na hory, kde si užijeme poslední dny zimy, ale pak už bych prosila, aby konečně začalo to pravý jaro. Takový to, když vyjdete ven a ucítíte hlínu ve vzduchu, je hezky, nemusíte na sebe navlíkat pět vrstev oblečení a všude zpívají ptáci...

Zrovna před pár dny byl onen den, kdy jsem měla pocit, že už ta dlouhá zima konečně končí. Užili jsme si ji maximálně, víceméně bez nemocí, což je s dítětem, který chodí do školky fakt úspěch. Ale už je to nějak moc dlouhý. I na dítěti je vidět, jak tu změnu počasí vnímá pozitivně, když se vzbudí, ptá se, kde je sluníčko a kdy půjdeme ven, je mnohem aktivnější a hlavně, už nemá potřebu se nosit. Už chce jen běhat, skákat a být v pohybu. Během zimy nám to dítě děsně vyrostlo. Do výšky, rozumově, prostě tak celkově...



středa 22. února 2017

Kilo a půl vzpomínek

... přesně tolik váží naše fotky v albu za loňský rok.

Nedávno jsem psala článek o mém prvním pokusu PL a dočkala jsem se spousty krásných reakcí, což mi velikou radost.

Chápejte, když něco děláte úplně poprvé, každej večer trávíte tím, že jste na gauči zahlcení haldou fotek a kartiček a bojíte se zvednout, protože by se to všechno pomíchalo a mohli byste začít znovu...A pak se vám ten výsledek líbí, fakt moc. A hrozně vás to začne bavit. A pak vám někdo napíše, že je to to nejhezčí PL album, co kdy viděl. To prostě neuvěřitelně potěší.

Jsem narozená ve znamení blíženců a řekla bych, že všechny lidi stejnýho znamení spojuje jedna věc, že se nadchnou pro spoustu věcí, ale minimum z nich pak dokončí.


neděle 19. února 2017

Pinocchiův sen

Na návštěvách knihovny mám nejradši to, že vždy ulovíme nějaký krásný kousek, na který bych jinak jen tak nenarazila. Nemusím za knihy utrácet horentní sumy, nezabírají mi doma tolik prostoru a když se omrzí, jednoduše si je jdeme vyměnit. Tentokrát jsme si domů odnesly knížku, která mě okouzlila, Adélka si ji hned oblíbila a ráda ji doporučím i vám.

Příběh Pinocchia zná asi každý. V knize An Leysenové je trochu pozměněný, ale to vůbec nevadí. Knížka má opravdu krásné ilustrace, jedny z nejhezčích, jaké jsem kdy viděla. Posuďte sami.


čtvrtek 16. února 2017

Ta pravá

V tom, jak by měla vypadat moje svatební kytice, jsem měla jasno hned. Chtěla jsem pivoňky nakombinované se sezonními květinami, které v květnu rostou všude kolem. 
V posledních týdnech jsem objížděla a obvolávala květinářství, abych pak zjistila, že za kytky, který si můžu natrhat na jaře všude kolem, chtějí hříšný prachy.

Nechtěla jsem ale polevovat ve svých přáních a tak jsem pátrala dál a pak jsem konečně úplnou náhodou narazila na to pravý květinářství.


neděle 12. února 2017

Ty nejhezčí vzpomínky

Focení mě baví, baví mě tak moc, že není dne, kdy bych nevyfotila fotku. Skoro všude s sebou tahám foťák a fotím momentky, přírodu, všechny ty detaily všedního života okolo.

Občas mi napíšete pochvalné komentáře k fotkám, což mě nesmírně těší. Fotím si pro radost, objektem je hlavně dcera, protože chci, aby měla na dětství hezkou památku. Pořád se učím, pořád zkouším, ale čím dýl fotím, tím lepší jsou výsledky. A proto je potřeba zkoušet, zkoušet, zkoušet. Slíbila jsem vám článek o focení, který už mám dlouho v plánu. Nebude manuálem na to, jak se naučit fotit, spíš variantou toho, jak focení pojmout.

Když fotím, dítě nijak nearanžuju, neříkám jí, kam si má stoupnout a co má dělat, za prvé to nemám ráda a za druhé by si stejně dělala vše po svém. Fotím ji tak, jak je. Špinavou, rozlítanou, smějící se, vzteklou.


úterý 7. února 2017

V pivoňkách

Rok 2017 budu mít navždy spojený s naší svatbou a taky s pivoňkami, budu z nich mít svatební kytici. A protože už jsou svatební oznámení až na 2 kousky rozdány, můžu o tom napsat článek, na který jsem se dlouho těšila.


V květnu se vdávám, to už jsem párkrát psala. A tak jsou pro mě poslední měsíce a týdny ve znamení svatebních příprav. 

středa 1. února 2017

První pokus PL-jaro a léto 2016

Slíbila jsem, že se podělím o výsledek prvního pokusu Project Life.

Tady je.

Mám hotovou první půlku roku 2016, zabralo mi to asi týden (vybrat fotky, udělat koláže fotek, vybrat materiál a pak po večerech jen skládat, stříhat, zasouvat fotky do kapes a připisovat poznámky).


pátek 27. ledna 2017

Začínám s Project Life


To, že existuje nějaký Project Life mám v povědomí už dlouho. Občas jsem narazila na nějaký článek nebo fotky a říkala si, že je to fakt hezký způsob, jak si uchovávat fotky, ale že to musí zabrat spoustu času. A čas navíc je to, co nemám.
Jenže pak jsem si jednoho dne uvědomila, že i když mám tisíce fotek, focení mě moc baví, už víc než rok jsem ani jednu fotku nepřidala do Ádina alba. A tak jsem si řekla, že to zkusím.

pondělí 23. ledna 2017

Jak se nosí onbuhimo

Znáte onbuhimo?Přiznám se, že když jsem poprvé uslyšela to slovo, představila jsem si nějaký japonský jídlo  :)
Jedná se o nosítko určené pro větší děti, které už většinu času chodí. Od klasických  nosítek se liší tím, že nemá bederní pás, proto je určeno na opravdu krátké poponášení. Pokud totiž nosíte těžší dítě delší dobu, díky absenci bederního pásu váhu opravdu cítíte velmi intenzivně, celou váhu dítěte totiž nesete na ramenou. Pokud máte nosítko s bederním pásem, váha se krásně rozloží.

Já běžně dítě nosím v Tule toddler, na kterou nedám dopustit. Pro onbu jsem se ale rozhodla z jednoho jedinýho důvodu, protože je krásně skladný, pokud ho hezky poskládáte, vleze se i do celkem malé kabelky.

pondělí 16. ledna 2017

Zimní výbava

"Maminko, sněží!"

Maminka se raduje, protože nemusí tahat nosítko a mění se v koníka. Adelína saně zbožňuje, nemusíme ani hledat kopce, stačí, když jedeme na poštu, do školky, nakoupit...
Když je Áďa loni dostala k Vánocům, ani mě nenapadlo, že je využijeme, protože sníh v zimě za poslední roky skoro nepamatuju. Letos jim ale dáváme zabrat.

středa 11. ledna 2017

30!

Adélka včera měla 30 měsíců (pro bezdětné rozuměj 2,5 roku). Jakoby to bylo včera, co jsem plánovala oslavu jejích druhých narozenin a od té doby už uběhlo půl roku. Neuvěřitelný.
Tolik měsíců spolu, to si zaslouží článek.
A tak vzpomínám....

Na to, jak když byla malinká, usla téměř kdekoliv a kdykoliv. Vlastně pořád jen spala. A měla tehdy ve spánku úplně stejnej výraz, jako teď, neuvěřitelně se podobá na mýho dědu, který se ji bohužel nedožil. Stejnej výraz nasadila už v porodnici a jedna z prvních vět, kterou můj muž prohlásil, když ji uviděl, byla : "Proboha, vždyť je to celej děda!" Geny se nezapřou...


Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.