neděle 12. února 2017

Ty nejhezčí vzpomínky

Focení mě baví, baví mě tak moc, že není dne, kdy bych nevyfotila fotku. Skoro všude s sebou tahám foťák a fotím momentky, přírodu, všechny ty detaily všedního života okolo.

Občas mi napíšete pochvalné komentáře k fotkám, což mě nesmírně těší. Fotím si pro radost, objektem je hlavně dcera, protože chci, aby měla na dětství hezkou památku. Pořád se učím, pořád zkouším, ale čím dýl fotím, tím lepší jsou výsledky. A proto je potřeba zkoušet, zkoušet, zkoušet. Slíbila jsem vám článek o focení, který už mám dlouho v plánu. Nebude manuálem na to, jak se naučit fotit, spíš variantou toho, jak focení pojmout.

Když fotím, dítě nijak nearanžuju, neříkám jí, kam si má stoupnout a co má dělat, za prvé to nemám ráda a za druhé by si stejně dělala vše po svém. Fotím ji tak, jak je. Špinavou, rozlítanou, smějící se, vzteklou.


TEORIE
Bez teorie to nejde. Nemusíte navštívit žádný kurz, stačí si udělat chvíli času, pročíst si manuál k foťáku, mrknout na pár videí na youtube, existuje i spousta webových stránek, kde píšou krok po kroku, jak začít. 
 Já mám to štěstí, že mě k focení přivedl můj muž. Manuál jsem nikdy nečetla, žádné video jsem nikdy neviděla, vše mi trpělivě dokola a dokola vysvětloval. Sama se učím ale metodou pokus omyl. Když si ale osvojíte, co je to ISO, clona, jak pracovat se světlem, fotky budou vypadat hned jinak. Chce to jen odhodlat se a začít.

DETAILY
Základem dobré fotky je ostrost (i když neplatí to vždy, občas si nechám i nějakou fotku, která ostrá není, protože pro mě má určité kouzlo, třeba jako tahle).


Na detailech se naučíte nejlíp ostřit. Zkuste si s foťákem hrát, nastavovat, zkoušet. A pak to aplikujte na focení dětí, lidí, všech okolo sebe. Rozhodně nejsem maniak, co by fotil všechny kolem, fotím vlastně jen dítě. Foťák mám položený věčně v kuchyni, když se hezky směje nebo se soustředí, prostě ji cvaknu. A jen pokusy se člověk učí. Pokud se chcete naučit fotit, neodkládejte to a začněte hned. Doma, venku, na procházkách.

TEN MOMENT
Nejsem schopná si zapamatovat spoustu věcí, ale jakmile vidím fotku, hned si vybavím, co to bylo za den, co jsme měli na sobě, jak jsme se měli, kde jsme byli.  A o to jde. Zachovat vzpomínky, emoce, atmosféru. A tak zkuste fotit právě věci okolo vás, momentky z každodenního života jsou pro mě mnohem hezčí než fotky z dovolených, rodinných oslav a podobných událostí.




KOMPOZICE
Zkuste se zamyslet nad kompozicí a nad rušivými elementy, které můžou fotku pokazit. Předtím, než uděláte cvak, podívejte se, co je za zády objektu. Pokud je tam nepořádek, něco, co na fotce bude hodně vidět, zkuste si stoupnout jinak, bokem, zkoušejte fotit z různých úhlů. 

Jeden ukázkový příklad. Často si fotím Áďu u nás na zahradě. Zahrada se tomu moc nedá říkat, bydlíme krátce, je to jen pozemek, kde napravo je neomítnutá garáž, sušák, rozvaděče, dole pod námi se staví dům. To všechno jsou prvky, které fotku kazí. Stačí si stoupnout jen trošku jinak, přemýšlet nad tím, co bude na fotce za pozadí a výsledek je hned lepší.


JINÝ POHLED
Myslím tím jiný úhel pohledu na toho, koho fotím. Ráda fotím zboku, tak, že mám před sebou něco, co ve výsledku bude rozostřené a vytvoří to zajímavý efekt. Třeba kuchyňskou linku, vanu, stěnu, cokoliv...







SEZÓNNÍ DETAILY
V každou roční dobu si vždy fotím ty hezké detaily, které jsou všude kolem nás. Fotky teď využívám třeba právě v albu Project life, kde krásně doplní atmosféru jednotlivých měsíců. Navíc na detailech se naučíte nejlíp fotit. Zkuste to. Některé fotky se mi líbí tak moc, že je mám zarámované a zdobí mi zdi. 


PRÁCE SE SVĚTLEM
Naučit se pracovat se světlem a poznat, kdy je nejlepší doba pro focení, pro mě bylo asi to nejtěžší. Ale když jsem se do toho tak nějak dostala, fotky byly o poznání lepší. Existuje pojem "zlatá hodinka", což je doba, kdy vznikají ty nejhezčí fotky, protože je nejlepší světlo na focení. Ideální je to ráno a v podvečer. Pokud fotíte na přímém slunci, můžou fotku kazit stíny nebo přepálené barvy. Já fotím nejraději právě navečer. 


Snad nikdy jsem na foťáku nepoužila blesk, využívám jen přirozeného světla. Tohle je třeba foceno v jeden podzimní podvečer u nás v obýváku, barvy nejsou vůbec nijak upravené.


VIDÍM TO ČERNOBÍLE 
Černobílé fotky miluju. Když se mi na fotce nezdají barvy, jsou na ní stíny, je focena na přímém slunci (jako třeba tyto dvě), hodím si fotky do černobílé varianty, ta odpouští hodně chyb. 




ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ
Dnes se dá s fotkami opravdu kouzlit, můžete si stáhnout volně dostupné programy na úpravu fotek a zkoušet a zkoušet.  Já na základní úpravu fotek používám program PHOTOSCAPE. Je v češtině a pracuje se mi v něm dobře, protože je jednoduchý a intuitivní. Na základní úpravy jako zesvětlení, doostření, využití různých filtrů nebo retuš je ideální. 

Nedávno jsem začala fotky upravovat v Lightroomu, kde už se dá kouzlit víc. Návodů na youtube je spousta, žádný fotograf ani amatérský fotograf vám neprozradí, jak nejlíp upravit fotku, na to si každý musí přijít sám. Chce to jen zkoušet.
Tady je třeba ukázka před a po. Fotku před úpravou jsem chtěla vymazat, ale líbil se mi na ní Ádin úsměv, tak jsem si s ní chvíli pohrála a nakonec výsledek nevypadá vůbec špatně.




NEŠETŘETE NA VZPOMÍNKÁCH
Tady už to samozřejmě záleží na prioritách každého člověka. Někdo rád utrácí za oblečení, jiný za kosmetiku, já si ráda zaplatím dobré fotky od fotografů.
Mám jich oblíbených víc, ale nejradši se vracím k Alex a Peti.
Když občas vidím, za co jsou lidi schopni platit, jsem fakt hodně překvapená. Dnes se focením živí spousta lidí, ale rozdíl v jejich práci je obrovský. 

Pokud ještě nemáte oblíbeného fotografa a hledáte toho pravého, tak hledejte poctivě. Doba focení v ateliéru už dávno pominula, dobrý fotograf dojede třeba k vám domů nebo na místo, které máte rádi, nebude vás nutit pózovat, ale bude fotit realitu.
Všechna naše focení probíhají tak, že jdeme jen na procházku, povídáme si a vzniknou z toho momentky.

Dnes je sice hrozně módní dělat zasněžené fotky tím, že se ve Photoshopu dodělá sníh, na podzim se dodělá padající listí...To se mi nelíbí, ale záleží to samozřejmě na vkusu každého z nás.

Já mám radši přirozenost.



Z.

4 komentáře

  1. Dekuju za skvele tipy, taky rada fotim a ve fotkach se snazim o to same. Hodne ale pokulhavam v technice, fotim na poloautomat, ale nechavam fotak vyhodnocovat situaci, protoze tomu nerozumim. Vysledky nejsou uplne spatne, ale taky ne nejake uzasne. Ted teda mam nejvetsi problem s tim ze Johanka jakmile vidi fotak, okamzite ho potrebuje, jinak zacne plakat a vztekat se, takze ji vyfotit temer nelze. Ale zacina se to zlepsovat, tak snad se zase k foceni vratime :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katy, Ada ma to obdobi uz pekne dlouho, ze v momente, kdy si ji chci vyfotit, tak fotak nutne potrebuje nebo se vecne toci zady. Proto nejcasteji nenapadne fotim zpovzdali.
      A konecne jsem zjistila, kdo jsi, konecne jsem si spojila tvuj IG s tvym jmenem :-)

      Vymazat
  2. Článek a tvůj styl ve focení vystihuje jeho poslední slovo - PŘIROZENOST. Nemám ráda strojené pózy a ateliérové focení, které je teď v módě (bílé pozadí, úsměv na fotografa, newborn rekvizity, chlapi bez triček,...:-)) a ty tvoje všednodenní postřehy jsou kouzelné.
    Jaký máš vlastně foťák?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ado, ta predstava chlapu bez tricek me pobavila jak dlouho nic. Uplne jsem si predstavila na fotkach svyho muze bez tricka a smeju se tu jak nikdy :-) Jinak fotak mam Canon 40D, nejcasteji fotim 35 objektivem, obcas 50, ale s tou nejsem moc kamaradka. K narozeninam si preju neco lepsiho, tak snad se dockam.

      Vymazat

Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.