pondělí 12. února 2018

Prázdniny

Máme za sebou prázdninový týden plný odpočinku a nicnedělání. V našem kraji minulý týden byly jarní prázdniny a tak si Áďa odpočinula od školky a já od práce, byly jsme spolu celý týden doma.
Leden pro mě byl v práci náročný, vlastně jsem prací vyplňovala každou volnou chvíli a na odpočinek nebyl vůbec čas. Jela jsem jen v módu vstát, odvést Áďu do školky, pracovat, vyzvednout ji, pracovat, odpoledne si hrát, udělat doma to nejnutnější a večer zase pracovat a tak pořád dokola. Až jsem jednoho dne pocítila fakt velkou únavu a na ty prázdniny se začala těšit. Těšila jsem se, jak si odpočinu, jak nebudeme muset nic dělat, řešit a vstávat podle budíku.

A bylo to moc fajn.


středa 24. ledna 2018

Před spaním

Znáte Martinku?
Pokud ne, tak to je chyba :-)
Martinka je postava z dětských knížek od belgického autora Gilberta Delahaye. Jsou to kratší příběhy doplněné opravdu krásnými ilustracemi od Marcela Marliera, které si čtou malé slečny už pár (desítek) let.

pátek 19. ledna 2018

Proč?

Dočkali jsme se!
Konečně nasněžilo.
Loni jsme v lednu jezdily do školky na saních a Áďa si to automaticky spojila tak, že to bude určitě samozřejmostí každý rok. Že je prostě každou zimu sníh. No, kéž by to tak bylo. Už v prosinci chtěla tahat saně z půdy, i když po sněhu nebylo ani památky.

Ta čistá nefalšovaná radost, když jsme ráno otevřely dveře a viděly jsme, jak obrovský vločky padají z nebe a sama pro sebe si zatleskala...To jsou takový ty chvíle, kdy si říkám, že bychom se od dětí mohly učit. Že to je fakt krása, když je všude bílo, i když třeba musíme ometat auta , sníh je všude a doma je větší binec a víc ťápot. Ale je to přece vždy jen na chvíli...

neděle 14. ledna 2018

Oblíbenci

Máme doma celkem dost velkou televizi, která je v obýváku prostě nepřehlédnutelná. Párkrát se stalo, že když u nás na návštěvě byly rodiny, který doma televizi vůbec nemají a došla na ni řeč, nešlo si nevšimnout toho lehce pohrdavýho pohledu. Nemít doma televizi je dnes děsně in. Často pak ale člověk zjišťuje, že ti, co ji nemají, denně před obrazovkou třeba notebooku tráví mnohem víc času než ti, co ji mají. Já si totiž vždycky naivně (a vlastně ani nevím proč) myslela, že ti, co televizi nemají, se prostě na nic nedívají. Žádný filmy, seriály, dokumenty, nic. Pár takových lidí, kteří odmítají trávit čas díváním se na "cokoliv" znám a sama si to vlastně nedokážu představit.



pondělí 8. ledna 2018

Babičkářství/novoroční soutěž

S psaním blogu se pojí jedna velká výhoda. Po čase se vám totiž může lehce stát, že vás začnou oslovovat firmy s různými nabídkami. To je určitě jedna z těch příjemných záležitostí, která k blogu patří. Otázkou ale je, do jaké míry je člověk chce využívat. Na tyhle nabídky většinou nekývnu, protože se často vůbec neztotožňují s obsahem blogu nebo se firmy netrefí do mého vkusu a abych něco dostávala zadarmo jen proto, že o tom napíšu, to opravdu nepotřebuju. Víte, že soutěže pro čtenáře téměř nedělám. Podstatou blogu pro mě nejsou čísla nebo nějaká sledovanost, což je většinou smyslem těchto soutěží. Víte, že píšu jen o tom, co mě baví, co mi dělá radost a co ráda doporučím dál jen proto, že mám třeba s daným produktem tu nejlepší zkušenost.
 
Občas ale udělám výjimku. Před Vánocemi mě oslovila firma Babičkářství s tím, že si můžu vybrat nějaký produkt za recenzi. Vybrala jsem si dvě knihy a rozhodla jsem se, že je věnuju vám, protože někomu z vás chci udělat radost.


pátek 5. ledna 2018

Čtvrt roku bez nákupů

Na blozích i všude jinde se teď řeší jedno oblíbené téma. Novoroční předsevzetí.
I já letos jedno mám a není to vlastně nic moc nesplnitelného, chci žít šetrněji a zodpovědněji. Už pár let jsem na dobré cestě, ale pořád je ještě spousta věcí, který chci zlepšit.

O jednom předsevzetí, který jsem si dala netradičně na podzim, jsem vám už psala. Za pár dnů to bude čtvrt roku, co jsem si naposledy koupila něco na sebe. Proč jsem se k tomu rozhodla, jsem psala v tomto článku, který u vás měl velký ohlas a psali jste mi, že do toho možná půjdete taky.

Tak co myslíte, vydržela jsem to nebo ne? A jaký ty tři měsíce vlastně byly? 


úterý 2. ledna 2018

U nás doma

Když jsem v roce 2015 začala psát blog a přemýšlela jsem nad tím, jak ho pojmenovat, snad první variantou, která mě napadla, byl název U nás doma. Chtěla jsem se podělit o všechny radosti i strasti okolo zařizování nového domova a taky o to, jak si vlastně žijeme, protože jsme tehdy žádné "doma" neměli. Bylo to pár měsíců poté, co jsme prodali byt a pak na střídačku bydleli u našich a u babičky a čekali. Čekali jsme na to, až se nám postaví dům a odstěhujeme se někam, kde nikoho neznáme.

Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.