pondělí 26. listopadu 2018

Oblečení od Kristýny

 Už poměrně dlouhou dobu sleduju práci úžasné Kristýny tvořící pod značkou Victorky. Šije oblečení pro děti i dospělé a v jejím sortimentu najdete i krásné ručně šité panenky. Během toho roku, co jsem si odpustila nakupování oblečení jsem si řekla, že pokud to vydržím, odměním se nějakým hezkým kousek do šatníku právě od Kristýny. Byla to taková moje motivace a něco, na co jsem se moc těšila. 

No a protože jsem to vydržela, koupila jsem si jedny krásný jarní šaty a zároveň i něco pro Adélku k Vánocům. Když jsem si pak doma rozbalovala balíček, tak jsem se jen okouzleně usmívala nad tou nádherou.

úterý 20. listopadu 2018

Odpolední chvilky

Ještě než jsem stihla sepsat článek o našem podzimu, přihlásila se o slovo zima. Letos je to pro nás zase jiný a vlastně i nový,a jsem ráda, že jsme si na tu změnu zvykli všichni celkem rychle. I když A. chodí do školky už víc než dva roky (což mi připadá neuvěřitelný, kdo mi krade ten čas?), až letošní školní rok tam začala spávat po obědě. Bylo to její přání.

 Pro mě to znamená samozřejmě víc prostoru na práci, za což jsem moc ráda, ale taky máme na sebe s Áďou čas jen pár hodin odpoledne. A přijde mi, že ten den vždy hrozně rychle uteče.

Musím ale říct, že si tu dobu, kdy jsme pak spolu, o to víc užíváme.

I když první dny v září mi bylo smutno. Z toho, že skončila jedna éra, kdy jsme po obědě zalezly s pohádkou do postele a Áďa u mě usínala. Pro mě to byla vždycky hodinka, kdy jsem si četla nebo jsem usla na chvíli s ní a krásně jsem si za tu dobu odpočinula. A to mi občas chybí. 

 Po návratu ze školky máme před večeří takovej každodenní rituál. Sotva A. doma zuje boty, letí do pokoje pro pexeso. To miluje a pro mě je to jedna z mála dětských her, která mě fakt baví.

pondělí 12. listopadu 2018

Rok

Už je to rok, co jsem vám psala o jednom mým malým předsevzetí. O tom, že chci vydržet rok bez nakupování oblečení.

Původně jsem měla v plánu, že se o tom víc rozepíšu. O českých značkách, malých lokálních tvůrcích, na který jsem narazila, o tom, jak mi to jde. Přece jen rok je děsně dlouhá doba. 

Blog jsem během toho roku ale celkem flákala, po návratu do práce je toho volnýho času minimum a já ho zrovna nechci trávit u počítače, když už před ním musím sedět značnou část dne a tak jsem spoustu rozepsaných článků nikdy nedokončila. A co se týče mých průběžných dojmů, vlastně ani nebylo moc o čem psát. Prostě jsem si to v hlavě nějak nastavila, přepla a šlo to samo, až jsem byla překvapená jak moc hladce.

Poslední věcí, kterou jsem si loni koupila, byl svetr. Svetry miluju, chodila bych v nich klidně pořád a mám jich vlastně celkem dost. Když jsem si loni koupila ten poslední a pak ho skládala do škříně, uvědomila jsem si, že vlastně nechápu, proč jsem si kupovala další, když jich mám tolik.

A tak vzniklo moje předsevzetí.

Latest Instagrams

© U nás doma. Design by Fearne.